Mohou mít ryby depresi? Ta otázka mi vrtá hlavou od mého pobytu v nejmenovaném hotelu, kde jsem pozorovala jednu nesnesitelně smutně vypadající rybu. Vlastně to byl rybí sameček Bojovnice pestré. Podle plaketky na akváriu se jmenoval Bruce Lee.
Poslední den našich líbánek jsme s manželem v hotelu popíjeli Bloody Mary a Bruce Lee byl kousek od nás. Vůbec se nehýbal a spodní ploutví se lehce dotýkal umělých kamenů na dně svého obydlí. Když se konečně lehounce pohnul, napadlo mě, že by byl nejspíš raději mrtvý.
Milá žena na recepci mě ujistila, že je o něj dobře postaráno. Že bych se tak mýlila ve svém předpokladu, že je jeho letargie znamením duševní tísně?
Když jsem se s tou otázkou obrátila na odborníky, čekala jsem, že budou mou otázku považovat za absurdní. Ale nepovažovali. Vůbec ne. Dozvěděla jsem se, že naši ožábření přátelé nejen mohou trpět depresí, ale že je dokonce někteří vědci považují za slibný zvířecí model pro vývoj antidepresiv. Nový výzkum radikálně mění způsob, jakým odborníci nahlížejí na rybí vnímání. Ukazuje se, že tito domácí mazlíčci a jejich majitelé nejsou zase tak rozdílní, jak mnozí z nás předpokládají.
„Jejich neurochemie je tolik podobná té lidské, že je to až znepokojující,“ uvádí Julian Pittman, profesor na katedře biologických a enviromentálních studií na Trojské univerzitě v Alabamě, kde pracuje na vývoji nových léků na léčbu deprese za pomoci malých ryb rodu Danio pruhované.
Máme tendenci o nich uvažovat jako o jednoduchých organismech, ale „v mnoha ohledech jim křivdíme.“
Doktor Pittman rád pracuje s rybami, částečně proto, že je jejich deprese tak očividná. Může tak spolehlivě ověřit efektivitu antidepresiv takzvaným „testem nového akvária“, při kterém je ryba vypuštěna do neznámého akvária. Když se po pěti minutách zdržuje ve spodní části, je v depresi. Pokud plave u hladiny, což obvykle ryby dělají při mapování nového prostředí, pak v depresi není.
Ryba v depresi:
Kontrolní subjekt:
Závažnost deprese může být podle doktora Pittmana měřena množstvím času stráveného v horní, či dolní části akvária, což jen potvrdilo mé podezření o Bruce Leem.
Tohle všechno může každému, kdo prodělal klinickou depresi, znít dost nedůvěryhodně. Jak by se pocity malé pruhované rybky mohly jakkoli vztahovat k tomu, co prožili? Je vůbec správné používat v souvislosti s rybami slovo deprese?
Vědci studují emoce zvířat, zejména myší, po celá staletí, ale aplikovatelnost těchto modelů na lidi nebyla dosud spolehlivě prokázána Zásadní problém je v tom, že se, „nemůžeme jen tak zeptat zvířat, jak se cítí,“ říká doktor Diego A. Pizzagalli, ředitel Centra pro depresi, úzkost a stres na Harvardské lékařské fakultě. Ačkoli lze nalézt paralely v kolísání serotoninu a dopaminu u zvířat, ryby ani krysy neprojevují celé spektrum depresivních příznaků jak je známe u lidí.
Ve vědecké komunitě, která se zabývá výzkumem ryb, se vedou vášnivé diskuze o tom, zda je vhodnějším pojmem úzkost nebo deprese.
To, co v posledních deseti letech utvrdilo doktora Pittmana a mnoho dalších vědců v jejich přesvědčení, je způsob, jakým ryby ztrácí zájem téměř o všechno: jídlo, hračky, prozkoumávání nového – stejně jako lidé s klinicky potvrzenou depresí.
„Dá se říci, že deprese lidi pohltí. Totéž platí pro ryby,“ říká Culum Brown, behaviorální biolog z Macquarie Univerzity v Sydney, který publikoval více než 100 článků o rybím vnímání.
Hlavní spouštěč deprese pro většinu ryb v akváriích je nedostatek stimulace, tvrdí Victoria Braithwaite z univerzity Penn State, kde působí jako profesorka rybářství a biologie a zabývá se inteligencí ryb a jejich preferencemi.
Všechny dosud provedené studie ukazují, že ryby vzdorují stereotypům různě: některé používají nástroje, jiné umí rozpoznávat obličeje.
„Z výzkumů jsme mimo jiné zjistili, že ryby jsou přirozeně zvědaví tvorové, kteří rádi poznávají nové věci,“ říká doktorka Braitwaite. Jinými slovy, vaše zlatá rybka se pravděpodobně nudí. Abyste ji ušetřili deprese, obměňujte jí vybavení akvária nebo ho alespoň po čase jinak uspořádejte.
S tím se ztotožňuje také doktor Brown a poukazuje na experiment, při kterém se ukázalo, že pokud umístíte rybu do bohatého a složitého prostředí, kde je spousta rostlin k okusování a objekty, kterými se dá proplouvat, snižuje to její stres a zvyšuje růst mozku.
Problém u malých akvárií se podle doktora Browna netýká pouze nedostatku prostoru pro průzkum, ale také kvality vody, ve které nemusí být dostatečný přísun kyslíku.
„Například právě ono populární akvárium pro zlatou rybku je nejhorším možným řešením.“
Pokud chováte rybky, možná byste měli zvážit podobné akvárium, ve kterém chová ryby dr. Brown – má délku 180 cm a je bohatě vybavené. Pro bojovnice doporučuje akvárium o délce minimálně 60 cm s dostatečným množstvím rostlin a dalších předmětů.
Na poslední fotografii hotelového akvária, kterou jeden host zveřejnil na Instragramu, vypadal Bruce Lee dobře a čile. Nejspíš mu ten nový zelený list v akváriu poskytl alespoň částečně to, po čem toužil.
Ale za nedlouho mě čekalo smutné překvapení. Na internetu se objevily nové fotky akvária z našeho hotelu, byli na nich další Bruce Leeové v různých barvách: červení, modří a fialoví. Přemýšlela jsem, jestli ten monotónní život přivede i tyhle nástupce Bruce Leeho k apatické nehybnosti u dna.
Zdroj: The New York Times, Překlad: Petra Musilová, Korektura: Hana Tesařová