Strach

Kapři jsou za svůj život několikrát přemísťováni. Před vylovením se jim nejprve několik dní vypouští voda z rybníku, což vede k tomu, že se ryby musejí stahovat na jeho nejhlubší místo. Tak se postupně zmenšuje jejich životní prostor a narůstá koncentrace ryb, což je pro ně nesmírně stresující. Na větších rybnících rybáři kapry do loviště nahání i tím, že mlátí tyčemi do vody. 

Po vylovení je rybáři sunou po dlouhé vaně s otvory, jimiž propadávají malé ryby. Tak se třídí podle velikosti. V otvorech občas nějaká ryba uvízne. Přeživží kapři jsou pak doslova nasypáni do přecpaných nádob a odvezeni do jiného rybníka nebo do sádek. Kapři jsou v kádích někdy nuceni dočasně pobývat s dravými rybami, před nimiž nemohou utéci. 

V kádích na ulici jsou kapři neustále obtěžováni prodejci, kteří míchají vodou (přehazují jednoho přes druhého), aby našli rybu vhodné váhové kategorie. Kapři, kteří jsou zabiti doma, jsou na tom ještě hůře, protože děti s nimi někdy zacházejí jako s hračkou na koupání. 

Vědecký výzkum dokazuje, že ryby trpí strachem a očekáváním bolesti.

- Prof. Andrzej Elzanowski, zoolog

Foto: Martin Stolař, MAFRA

Boj o život

Je-li kapr bez vody, dusí se. Prožije si to několikrát – během výlovu, nakládky, vykládky a manipulace při pouličním prodeji. Někteří lidé si kupují kapra živého a ten se pak až několik hodin dusí v igelitové tašce. Někdy i ta voda, ve které jsou kapři naskládáni v kádích, neobsahuje dostatek kyslíku, protože je v nich moc ryb a málo místa. To se může stát i v komorových rybnících nebo v sádkách. 

Tento aspekt se bohužel nebere dostatečně vážně. Skutečnost, že kapři dokáží přežívat na vzduchu relativně dlouhou dobu, nám neříká nic o tom, jak se při tom cítí. Kapři potřebují kyslík stejně jako lidé, a když se jim ho nedostává, zoufale bojují o každý nádech, vteřinu za vteřinou.

- Prof. Andrzej Elzanowski, zoolog

Foto: Martin Stolař, MAFRA

Bolest

Výlov, transport a procedury spojené s pobytem v kádích na ulici mohou vést k vážným zraněním kůže, ploutví a žáber. Někdy přijdou k újmě i svaly. Mezi běžné příčiny zranění patří pády (kapři jsou běžně jako písek přesypáváni z kádě do kádě), umačkání, vysoká koncentrace ryb (především v sádkách a v kádích, v nichž pobývá 50, respektive 600 ryb na metr čtvereční vody), hrubé nástroje a vůbec necitlivé zacházení. Není těžké nalézt před Vánocemi v kádi zraněného kapra. Naši aktivisté narazili dokonce i na kádě s načervenalou vodou nebo kapry, kteří měli díru v hlavě. 

Při výlovu z kádí se kaprům občas vzpříčí ploutev v oku síťky. Pro prodejce je ale příliš pracné ploutev jemně uvolnit, a proto ji někdy raději polámou trhnutím za síťku, či dokonce uštípnou kleštěmi. Někteří prodejci také z pohodlnosti rybu z vody vytahují za žábry, což vede k poraněním, jelikož žábry nejsou stavěné na to, aby unesly celou tíhu těla. 

Ačkoli jsou tyto dvě praktiky v České republice zakázány, v minulých letetch jsme je opakovaně zdokumentovali. Videozáznam jsme předali Městské veterinární správě, která má dohlížet na dodržování zákona na ochranu zvířat, a přesto nebyl dosud nikdo jakkoli potrestán. 

Mnoho lidí si myslí, že ryby necítí bolest, protože nekřičí, ale je to velký omyl. Z hlediska anatomického i fyziologického lze jednoznačně říci, že systém vnímání bolesti funguje u ryb prakticky totožně jako u koček, psů a lidí. Chcete-li lépe porozumět tomu, jak tuto vánoční tradici vnímají ryby, zkuste si představit zanedbané a zraněné psy, kteří jsou prodáváni v přeplněných klecích.

- Prof. Andrzej Elzanowski, zoolog

Foto: Martin Stolař, MAFRA

Hlad

Poslední dva měsíce před porážkou kapři nedostávají krmivo, neboť se tím zlepšuje kvalita prodávaného masa. Kapři by sice nejedli přes zimu ani v přírodě, ale prostředí sádek jim neumožňuje přejít do zimního spánku, a mají v nich proto mnohem větší výdej energie. Odepřením potravy se jim výrazně oslabuje imunitní systém, a kapři velmi pravděpodobně trpí pocitem hladu.


Foto: Martin Stolař, MAFRA

Nemoc

Techniky intenzivního chovu ryb poskytují výborné podmínky k šíření bolestivých chorob. Mezi závažné infekce patří kapří erythrodermatitida (KE) a kapří virémie (KV). KE je bakteriální infekce, která způsobuje zánět kůže. Ten se šíří po celém těle, ale také do hloubky, což vede k odlupování kůže a ke vředům. Ty jsou potom dále náchylné k sekundární infekci. Vředy mohou zapříčinit obnažení kostí a svalů. KV je virová infekce. Mezi její projevy patří destrukce tkání ledvin, sleziny a jater, což vede ke krvácení a zhoršení imunitní reakce. 

Paraziti všeho druhu se mezi kapry v intenzivním chovu šíří velice snadno. Mohou napadnout prakticky jakoukoli část jejich těl, včetně kůže, ploutví, žáber, očí, srdce, střev, ledvin a jater. Některé druhy parazitů požívají krev, jiné přímo poškozují vitální orgány a konzumují buňky. Ryby jsou ohroženy také plísněmi. Nejnáchylnější k nim jsou ryby, které již byly nakaženy nějakou infekcí či byly poraněny při manipulaci. 

Mnoho kaprů, kteří se prodávají na ulici, je pravděpodobně ve větší či menší míře nemocných. Nalézt mrtvou rybu v kterékoli kádi na ulici je poměrně snadné. Taková ryba pravděpodobně trpěla nějakou nemocí.

Vysoká koncentrace ryb zjednodušuje přenos nemoci mezi rybami. Těžký a dlouhotrvající stres může oslabit jejich imunitní systém. Ztráta ochranného slizu a zranění, které za sebou zanechává nešetrná manipulace, dále podporují rozvoj infekce. Takto lidé rybám způsobují nemoci, jako by jejich utrpení nebylo už tak velké.

- Prof. Andrzej Elzanowski, zoolog.

Smrt

Mnoho kaprů zahyne ještě před porážkou, a to zejména v důsledku nemocí, zranění, tepelného šoku, stresu či udušení. Ostatní kapři jsou zabiti na ulici.

Podle předpisů by měli být nejdříve omráčeni ranou do hlavy a poté vykrveni, ale tento postup se až příliš často nedodržuje. Jak ukázaly naše rešerše, mnoho kaprů není při usmrcování dostatečně omráčeno. Jiní zase nejsou vykrveni hned po omráčení, a mohou se tak probudit s těžkými bolestmi hlavy v igelitové tašce, nebo dokonce procitnout při odřezávání šupin. 

Zabíjení po domácku není prakticky nijak kontrolováno. Ryby jsou často doslova ubity k smrti zcela nezkušenými lidmi. Starý kreslený vtip zobrazující strýce s kladivem v ruce, jak hledá kapra pod pohovkou, není bohužel příliš vzdálen realitě.