Výzkum prokázal, že ryby jeví příznaky bolesti jako hyperventilace či trpí změnami v chování způsobenými bolestivou zkušeností.
Podle přední bioložky vodních živočichů cítí ryby bolest obdobným způsobem jako lidé.
Výzkum vedený Dr. Lynne Sneddon, odbornicí na biologii zvířat, prokázal, že ryby mohou po bolestivém prožitku jevit příznaky hyperventilace či dlouhodobých změn chování.
Dr. Sneddon, vedoucí biologicko-veterinárních věd na University of Liverpool, uvedla, že výzkum má „závažný dopad“ na způsob, jakým lidé zacházejí se zvířaty.
Vědci posoudili celkem 98 studií o cítění bolesti u ryb a dospěli k závěru, že ji cítí srovnatelným způsobem jako savci.
Schopnost ryb cítit bolest je na vědeckém poli stále sporným tématem – některé hlasy tvrdí, že nervový systém ryb není dostatečně komplexní, aby mohl vnímat bolest.
Foto: shelley Cunningham z FreeImages
„Když jsou ryby vystaveny potenciálnímu bolestivému podnětu, projevují se u nich neblahé změny v chování, jako je porucha příjmu potravy či snížená aktivita. Podáme-li rybám lék proti bolesti, k těmto změnám nedochází,“ uvedla Dr. Sneddon.
„Když jsou pysky ryb vystaveny bolestivému podnětu, otírají si ústa o bok akvária podobně, jako si lidé mnou prsty u nohou, když se do nich udeří,“ dodává.
„Připustíme-li, že ryby prožívají bolest, pak tento výzkum zásadně mění způsob, jakým bychom s nimi měli zacházet.“
Dr. Sneddon také uvedla, že by měla být přijata opatření, která zajistí, že budou ryby „chytány a zabíjeny humánněji“ a bude s nimi nakládáno šetrně, aby se předešlo případným zraněním.
Ačkoliv jsou bolestivé zážitky nepříjemné, schopnost cítit bolest je důležitým nástrojem pro přežití, který vede zvířata k tomu, aby se vyvarovala zranění.
„Kdyby ryby nebyly schopny cítit bolest, plavaly by neohroženě sem a tam – nehledě na zranění, která by jim při tom byla působena,“ uvedla Dr. Sneddon pro magazín Newsweek.
Foto: Roma Rishkin z FreeImages
Na druhou stranu, posudek univerzity ve Wyomingu z roku 2013 oponuje tím, že ryby bolest pravděpodobně necítí, protože nemají dostatečně vyvinutý neokortex, který je pro tuto schopnost potřebný (navzdory prohlášení tzv. Cambridgeské deklarace o vědomí z roku 2012, která tvrdí opak - pozn. red.).
Studie University of Liverpool je součástí seriálu nazvaného „Evoluce mechanismů a chování potřebného ke schopnosti cítit bolest,“ vypracovaného pro časopis Philosophical Transactions of the Royal Society B.
Zdroj: The Independent, Překlad: Štěpán Opekar, Korektura: Annie Braunerová, Ilustrační foto: Paco Joss (Unsplash)