Prof. Marc Bekoff v tomto eseji na serveru Psychology Today představuje kompilační etologickou publikaci prof. Browna, která se zaměřuje na vnímání a emocionální život ryb. Marc Bekoff je emeritním profesorem ekologie a evoluční biologie na University of Colorado, Boulder, a mimo jiné je autorem do češtiny přeložené knihy Na zvířatech záleží, která vyšla roku 2009 v nakladatelství Triton.
Foto: Marc Bekoff na návštěvě v azylu pro tzv. hospodářská zvířata
Vždycky jsem nadšený, když vědci poskytnou solidní empirická data o kognitivním a emocionálním životě (mimolidských) zvířat, která jsou pro většinu lidí obrovským "překvapením", protože podle jejich (neinformovaného) názoru „to tak být prostě nemůže." Nedávno jsem o tomto druhu překvapení psal v eseji nazvané „Emocionální život langusty: stres a úzkost." Krátce nato publikoval australský výzkumník prof. Culum Brown z Macquarie University v Sydney recenzovaný článek v časopisu Animal Cognition s názvem „Rybí inteligence, vnímání a etika", ve kterém tvrdí, že ryby jsou emocionální bytosti, které evidentně cítí bolest v podstatě stejným způsobem jako lidé. Zde je abstrakt tohoto pozoruhodného článku:
Foto: Tuňák obecný (zdroj: National Geographic)
„Ryby patří mezi lidmi nejvíce využívané obratlovce. Jejich volně žijící populace jsou hromadně loveny v rámci průmyslového rybolovu, také jsou chovány v podmínkách intenzivních "rybochovů", patří mezi časté domácí mazlíčky a také jsou hojně využívány ve vědeckém výzkumu. Na druhé straně se rybám málokdy dostane stejné úrovně soucitu a snahy o poskytnutí lepších životních podmínek jako teplokrevným obratlovcům. Jedním z důvodů je obrovská propast mezi všeobecně rozšířenými představami o rybí inteligenci a vědeckou realitou. Toto je pozoruhodná záležitost, neboť vládní politika se řídí veřejným míněním. Rozpoznání inteligence u zvířat často rozhoduje o tom, zda je zahrneme do našeho morálního okruhu. Z welfaristického hlediska se většina výzkumníků shoduje na tom, že pokud je zvíře citlivé, pravděpodobně může trpět, a proto bychom mu měli poskytnout nějakou formu právní ochrany. (...) Pokud se dosáhne stejné úrovně ochrany ryb jako u ostatních obratlovců, bude to opravdu skvělé, nejenom kvůli praktikám průmyslového rybolovu. V tomto článku shrnuji současný stav poznání týkající se vědomí ryb počínaje smyslovým vnímáním a konče myšlením. Z této kompilace současných výzkumů vyplývá, že smyslové vnímání ryb a jejich kognitivní schopnosti se vyrovnají ostatním obratlovcům a v některých případech je i převyšují. Ačkoliv vědci nemohou poskytnout definitivní odpověď týkající se úrovně vědomí kterýchkoliv mimolidských obratlovců, rozsáhlé důkazy o sofistikovanosti chování i myšlení ryb nás směřují k tomu, že nejlepším řešením bude poskytnout rybám stejnou úroveň ochrany, jakou požívají ostatní obratlovci."
Zjištění prof. Browna, která jsou v souladu i s precizním výzkumem Victorie Braithwaite (viz zde a zde), jsou prozkoumána i v eseji publikovaném na serveru na Daily Mail v červnu 2014 pod názvem „Ryby mají také pocity: Experti tvrdí, že tito tvorové zakoušejí bolest ve srovnatelné míře jako člověk a mělo by s nimi být zacházeno lépe". Zde je pár ukázek, které by vás mohly navnadit na přečtení celého textu, který velmi dobře vystihuje podstatu Brownovy kompilace:
- Ryby rozvíjejí kulturní tradice a jsou schopny rozpoznávat identitu svoji i ostatních jedinců
- Vykazují znaky tzv. Machiaveliánské inteligence, mezi které patří např. spolupráce a usmíření
- Profesor Brown uvádí, že primární smysly ryb jsou stejně dobré a v některých případech lepší než u člověka
- Úroveň složitosti mentálního světa ryb je na stejné úrovni s většinou jiných obratlovců a zároveň roste počet důkazů, že mohou cítit bolest podobným způsobem jako lidé
Ryby by měly být zahrnuty do našeho morálního okruhu
V Brownově textu bych ještě zdůraznil jeho tvrzení, že „ačkoliv vědci nemohou poskytnout definitivní odpověď týkající se úrovně vědomí kterýchkoliv mimolidských obratlovců, rozsáhlé důkazy o sofistikovanosti chování i myšlení ryb nás směřuji k tomu, že nejlepším řešením bude poskytnout rybám stejnou úroveň ochrany, jakou požívají ostatní obratlovci. (...) Měli bychom je proto zahrnout do našeho "morálního okruhu" a poskytnout jim ochranu, kterou si zaslouží."
Podobně své poznatky shrnuje výše jmenovaná dr. Braithwaite ve své knize z roku 2010 nazvané „Cítí ryby bolest?" (Do Fish Feel Pain?): „Tvrdím, že dokazatelnost schopnosti cítit bolest a možnosti trpět je u ryb stejná jako u ptáků a savců - a vyšší než např. u lidských novorozenců a předčasně narozených dětí" (str. 153).
Foto: Kampaň organizace PETA (podívejte se i na video s Joaquinem Phoenixem)
Je na čase využít toho, co se o těchto tvorech dozvídáme, ve prospěch ryb a dalších zvířat, která jsou dnes využívána a zneužívána po miliardách „kusů" ročně. Ryby evidentně nejsou věci na jedno použití, ale vnímající a cítící bytosti. Na tuto skutečnost upozorňuje i vynikající projekt Farm Sanctuary „Někdo, ne něco".
Pramen: Brown, C. (2014). Fish intelligence, sentience and ethics. Animal Cognition. DOI 10.1007/s10071-014-0761-0.
Autor: Marc Bekoff
Zdroj: Psychology Today, Překlad: Tereza Vandrovcová, Ilustrační obrázek: Eibo-Jeddah